Nebudu opakovat to, co už bylo psáno, jen si dovolím vyjádřit svůj názor, že Petr Pavel nehájí zájmy České republiky, ale hájí zájmy proti České republice. Pro připomenutí, nevýhodné přijetí Eura, je zastáncem zrušení práva veta, což je likvidační pro malé státy Evropy, je propagátor zrušení české státnosti a pléduje s fantasmagorickou představou za vytvoření Spojených států evropských. Ani už nepřipomínám, jak loboval u soudkyně Evropského soudu za navrácení majetků Lichtenšteinům. Dalším papalášským gestem Petra Pavla byla jeho účast na hudebním festivalu Pohoda v Trenčíně, který mnozí slovenští politici považují za opoziční politický mítink. A já bych to přirovnal k Festivalu politické písně Sokolov, která probíhala k utužení socialistického režimu. Bylo zmíněno, že ve stejném datu byli na Slovensku dva čeští prezidenti. Jeden uctil výročí Deklarace o samostatnosti Slovenska a tím byl prezident Klaus. Současný prezident se zúčastnil politického mítinku organizovaného progresivisty. Je protokolárně, politicky a diplomaticky neslýchané, aby úřadující hlava nějakého státu navštívila sousední stát a místo svého partnera, kterým je slovenský prezident Peter Pellegrini, se setkal s bývalou prezidentkou a současnou opozicí.
Interpretaci summitu v Ankaře věřím závěrům, které prezentovala vládní delegace, jež je odpovědná sněmovně neboli občanům. Nedovolím si říct, že prezident lže, ale budu hovořit o mýtech, kterými nás hradní osazenstvo zásobuje. Myslím si, že premiér Babiš je citlivý člověk a s prezidentem Pavlem soucítí, proto ho nechtěl brát do Ankary, aby nepotkal ,podle Pavlových slov, tu odpudivou lidskou bytost a nemusel jí podat ruku. Což se fakticky stalo a Trumpův tým dbal důsledně na to, aby Trump na Pavla někde „v zákoutí“ nenarazil.
Pojďme se podívat na některé Pavlovy absurdity. Prohlásil, že Havel by se v dnešní době necítil dobře. To plně chápu, neboť Pavlovo takzvané retrospektivní zkreslení dává signál do minulosti, kdy Pavel o žádném Havlovi nevěděl a kdyby věděl, tak pohůnci tehdejšího režimu by ho spráskali pendreky, neboť v rámci hesla „republiku si rozvracet nedáme“ tehdejší demonstranty osprchovali vodními děly. Já bych dodal, kdyby Havel věděl, že budeme mít na Hradě člověka, který podepsal vázací akt se sovětskou GRU, tak by se obracel v hrobě rychlostí zubní vrtačky. Další Pavlovou absurditou byl výrok, že kdyby Turek respektoval pravidla, tak by k žádné nehodě nedošlo. To prohlásila osoba, která se může pouze domnívat a ne vědět. Osobu, která vyjede na motorce bez helmy mohu označit jako „personu simplex“. Nedej bože, když pan prezident zabrousí do oblasti zahraniční politiky. Pan prezident Pavel v rozhovoru po summitu vyjádřil plné pochopení pro občany Polska v tom, že to, co se nyní děje na Ukrajině okolo Bandery může jitřit jejich staré rány. Je to citlivý člověk. Škoda, že neměl takové pochopení také pro české občany, když dával záštitu sjezdu sudeťáků v Brně. Podpora ukrajinských válečných zločinců, kteří jsou opěvováni jako hrdinové mi konvenuje s další Pavlovou absurditou, jako kdyby Němci pojmenovali po válečných zločincích ulice a náměstí, například Hermann Göring Strasse a podobně. To jen na okraj.
Myslím, že obava z chytrého a vtipného ministra zahraničí Petra Macinky, kterého Pavel udal PČR, jak u něj bývá zvykem, je oprávněná. O Macinkovi se vyjádřil, že je navenek usměvavý a vypadající na slušného člověka, ale pod povrchem se skrývají mafiánské metody. Připadá mi, jako bych sledoval některý z dílů Majora Zemana a výsledek je ten, že prezident je už směšný.
Štvanice na Filipa Turka, který jel na zelenou, je ukázkou určité bezduchosti zejména veřejnoprávních médií, která by měla být zrušena, neboť neplní ze zákona svoji funkci.
Jak vybrat budoucího prezidenta? Podle mého názoru by to měla být známá osobnost, nikoliv osoba, která má primární zkušenosti z komunální politiky, popřípadě zahraničně politické zkušenosti, a hlavně by to měl být nezávislý nominant bez konkrétního stranického dresu.
Prospěšnost současného prezidenta Petra Pavla pro občany České republiky se rovná odmocnině z mínus jedné. Toto je můj osobní názor a jsem si jist, že hodně politiků, zejména těch, kteří by se neuživili svojí prací se mnou určitě nebude souhlasit.
Zdroje: PL, JUDr. Kříženecký, iDnes, E.Chmelár
Buďte první! Přidejte komentář