Za nechutný až odpudivý čin považuji exhumaci ostatků jednoho z nejvýznamnějších československých diplomatů Jana Masaryka na pokyn Ústavu pro studium totalitních režimů, který vnímám spíše jako ústav, který ospravedlňuje totalitní režimy nejen v Evropské unii. Tento ústav, podle mého názoru, je nejen odkladištěm politiků, kteří se nedostali do poslanecké sněmovny a správně se nazývá ústavem, nikoliv úřadem, protože některé výstupy tohoto ústavu mají blíže k výstupům v ústavu v Bohnicích než k jakémukoliv serióznímu úřadu se seriózní agendou. Jenom poznámka, první ředitel tohoto ústavu, Pavel Žáček, v předlistopadových dnech vydával studentský časopis a nechával si jej schvalovat na úřadovně Státní bezpečnosti v Praze v Bartolomějské ulici. To byl hrdina, co?
Nyní se tento ústav ,,vyznamenal“ žádostí o exhumaci ostatků Jana Masaryka. Dne 5. dubna 1968, za velké mediální publicity, byla opět na stole smrt ministra Jana Masaryka. Úkladnou vraždu Jana Masaryka zpochybnil jeho tajemník Antonín Sum, který uvedl, že Jan Masaryk mluvil o dobrovolném ukončení života, protože byl deprimovaný a unavený z tehdejších událostí a směřování země k sovětskému vlivu. Podle Suma se Masaryk vyjádřil, že se „nedožije demokracie a svobody“. Samozřejmě vyšetřování mělo v roce 1968 po invazi vojsk Varšavské smlouvy vyloženě protisovětský charakter. Tehdejší vyšetřovatel se v Československé televizi opíral o důkazy, jako otisky prstů na římse, kde Masaryk sedával a kouřil, neboť byl vášnivým kuřákem, tyto otisky byly dle jeho prohlášení takzvaně píchané, to v kriminalistické pojmologii znamená, že kdyby Masaryka někdo strčil, nebo shodil, tak by ty otisky byly rozmazané. Jeho oblíbená značka cigaret byla Camel. Bohužel tuto smrt jednoho z nejvýznamnějších československých a českých ministrů zahraničí, již nemá šanci nikdo vyšetřit, neboť jak bylo již dříve napsáno, důkazy byly ztraceny, zameteny a zmanipulovány.
Hlavní otázkou je, komu to prospěje, zabývat se smrtí Jana Masaryka? Podle mého názoru je cílem vyvolat další vlnu rusofobních a protiruských nálad a nad vším se vznáší partikulární zájmy protivlasteneckých stran. To je samozřejmě můj osobní názor.
Zdroje: Wikipedie, Paměti Jana Masaryka, rozhovor s tajemníkem Sumem.
Buďte první! Přidejte komentář